Přímku svého těla
na hraně naší postele
v nejnižším patře
čekání
oblékám
do nahých snů
Tvé prsty
počítají růže
na mých víčkách,
aby jich bylo dostatek
pro něhu trpělivosti
v zítřek
A ovečky spánku
vlní
moji rozmazanou hladinu
vnímání
do nebeského moře
s přístavem
zlatých hvězd naděje
Usínám…
Krasne, ano my zeny mame cit a proto vse tak krasne umime zaznamenat...
02.10.2007 18:29:00 | carodejka
... i v chaloupce pod trnkou se brouček zachumlal do peřinky. Dobrou noc, maminko, dobrou noc, tatínku ... a spali a spali ...
02.10.2007 15:19:00 | G.P.
... . někoho mít ....
i ten pejsek Punťa to ví ...
... není dobře člověku samotnému ...
02.10.2007 08:08:00 | HarryHH