Upředeno z krásných snů

Má lásko, potkávám tě mezi kapkami deště,
zvláštně mě studíš, až věřit se nechce,
že upředen jsi z krásných snů,
jež provází mě branou osudů.

Má lásko, potkávám tě zrána
když mlhou se toulám úplně sama.
A ty zulíbáš ta mokrá místa,
jež mi na tváři život můj chystá.

Má lásko, někdy tě potkávám na prašné cestě,
znavená horkem, jít dál už se nechce,
a ty mě v náručí tou pouští proneseš,
zemdlenou k prameni tiše mě doneseš.