Socha

Budu ti hlínou,
vždy tát pod tvými doteky…
Dnes chci být línou
a modelovat můžeš ty.

Jsem trochu ztuhlá,
materiál spíš horší jakosti…
Snad ve tvých rukách
se chladná hlína rozpustí.

Zmámená touhou,
snažím se myšlenky tvé číst…
Náhle jsem tvárnou…
Ty víš, jak hlínu správně hníst.

S představou jasnou
beztvarou hlínu formuješ,
na sochu krásnou
mě svojí láskou tvaruješ.