Anotace: Nevim co sem psát, prostě takhle to bylo, jak napsal sem zde a tak to je, nic víc, nic míň..
Život můj,
až smutně chaotický,
vzpomínka slabá,
co v koutě se krčila,
ta slabá a zklamaná,
vzpomínka ztracená,
ta sluncem se vzbudila,
tím sluncem jenž vložila,
milá má nedávno,
tím vzbudila,
vzpomínku schoulenou,
co síly jí dodala,
to nevěřím sám,
ta vzpomínka ožila
a vede mě vpřed,
jen ona,
a mění můj svět.
Ta vzpomínka,
láskou jest.
Ten pocit znám, proto byla jen v mé vzpomínce dlouho, nenechal sem ji vyjít na povrch, ale teď sem zas povolil, nebo vlastně nepovolil, ale ona prostě vyšla nějak sama.. Sem za to rád.
06.10.2007 21:52:00 | Gabriel17
To je dobře, že tě láska vede. Mě láska zabíjí, pomalu a slastně si vychutnává pohár mých slz a je den ode dne nenasytnější.
06.10.2007 21:38:00 | Rhiana E. Nebresk