Padáš vločkami
do mých závějí.
Dotýkám se ústy,
taješ na jazyku,
kousek nebe z tváří
stéká těly.
Prameny mé
studánkou pojmi,
vůní sněhu
naplním Tvé břehy.
Zvlníš boky svahů,
do lavin stahů,
větrný vír vlasů,
vezme vzdechům dech.
Splyň mnou do sebe
v bílé horské pláni,
údolí ranním svitem
rozetne nás.
Píseň jara zní,
slzičky sněženek,
samota myšlenek.