Podvyživená vášeň
sebou hodila
na prázdné lože
vystřelila si do spánku
kulku plnou vzpomínek
na chvíli se cítila sytá
aby poté vyzvracela
zbytky svých sil
Konejšivě ji beru do náruče
bičuji úroveň slibů
které se předhánějí v opravdovosti
vášeň se třese
rozeznávám rozdíl
mezi zoufalostí a těšením
cítím zaryté nehty
do mých zad
jako tenkrát
kdy červené linie
táhly mými zády
jako roj padajících vlasatic
kreslila jsi ornamenty
své vášně a ta má je obdivovala
se slzami v očích ...
Kočíruji vůz naložený
časem bez tebe
a u toho si tiše pískám
to jen s tebou můžu
popouštět uzdu
tisícům podob
své vášni
Ach jo ...znám znám...až příliš ....jen ta útěcha objetí daleko
perfektní...krásné
09.10.2007 20:04:00 | Lucie Teru
"rozeznávám rozdíl
mezi zoufalostí a těšením"
á jak tohle se mi líbí :) i celá báseň je úchvatná...
*
09.10.2007 18:23:00 | Severka