Anotace: té kterou miluji...
Už vím jak chutnáš, Veroniko
Polibkem když jako dýkou
vpíjíš se mi do hrudi
Měkce jako pavučina
Ústa tvá se na má líná
Stulí, až to zastudí
Už vím jak voníš, Veroniko
Pleť tvá když se pod tunikou
Napne jako plachtoví
Mlhy v stráních, mokré zlato
Když se nach a první bláto
V povzdech slije mollový
Už vím jak bolíš, Veroniko
Když v pavlače se s harmonikou
Rozlije tma modrošedá
Tma měkká jako pavučina
A kůže tvoje, bílá hlína
Je tím co spát mi nedá
za Veroniku máš bod...mou jmenovkyni pozdravuj...a báseň..taková....moc pěkná, co pohladí
20.05.2008 08:35:00 | Lisa Kloboučková
dobré, ale zkus si porovnat ty nové třebas s těmato. hrozně rychle se lepšíš a udělal jsi kus práce :) a jestli mi to moc kecá: zastav mě :)
13.02.2008 23:01:00 | brooklyn