Anotace: ............
Za rudou oponou,
schováni jsme tu…
tiše se líbáme,
jen mi dva samotný,
však staré sochy kamenné,
nás tu pozorují,
Amor se na nás,usměvavě hledí,
střely z jeho luku,
přesné cíle trefili,
do těch našich,
dvou srdcí bloudících,
jen jemu poděkujeme…
Čím to, že mě ten konec vždycky donutí číst znovu a znovu?? Perfektně zpracované
04.03.2008 20:39:00 | Princezna.Smutněnka
Teda vyklubalo se z toho úplně něco jinýho než jsem čekala a je to dobře. Moc pěkná básnička =O)
21.10.2007 18:30:00 | Elvien