Návštěvnost
Už nebaví mě smutek
Už nebaví mě smutek
jsou tak proměnlivé
už nebaví mě smutek
slzy vzdechy
nechci být vyvržena
mezi chladné hvězdy
svlékám si
železnou košili
zvyku
beru tvou ruku
a dotýkám se jí
svých citlivých boků
cítím
život mi
prohřívá slunce
L Á S K O
kterou zoufalství
zhrdlo
jsi vínem
jímž otvírá se hrdlo
jsi něžná
jsi krásná
jsi vlahá
jsi korunou
mé touhy
* * *
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk...
jsi ochutnávkou
jsi život pouhý
17.10.2007 01:09:00 | blue
Pěkně se Ti povedla.
16.10.2007 23:25:00 | Psavec
krásné a jemné, konečně nic příliš smutného, díky ti za tu básničku
16.10.2007 19:55:00 | Santinan Black
v korunách stromů jsem prožil svý mládí a tys mě tam zas vrátila
16.10.2007 11:40:00 | cevert
:-)
16.10.2007 11:24:00 | Monsignore
To je moc příjemná změna. Krásná.
15.10.2007 17:24:00 | s.e.n
To je dneska přesně to, co chci číst.
15.10.2007 14:42:00 | kliďaska
jsi nadějí pro okamžik pouhý
15.10.2007 13:46:00 | vodnař
budí to touhu...
15.10.2007 13:00:00 | simsa
Jo jo !
14.10.2007 10:55:00 | Alci
Smutek je cesta do sebe sama. Jen ho nesmí být moc a dlouho. Zdravím Tě, Loto.
14.10.2007 07:50:00 | Gregy
Nádherna zmena... drzim palecky...
14.10.2007 00:41:00 | carodejka
Loto, vidím proměnu!
14.10.2007 00:00:00 | Bíša