...a teď si na obloze modré klečím.
Směji se,v duši pro Tebe však brečím.
Pro Tebe,cos byl mým žitím,
navěky již Tvou sladkou vůni cítím.
A cítím teplý dotek těla.
Navěky.Možná jsem to tak chtěla.
Odejít někam do nebe,
od úsměvu jen pro Tebe...