Říká to za mě déšť...

Na dobrou noc
co večer
báseň posíláš mi
Jak mámivé polibky
dávného milování
tisknou se na mou tvář
...na mé rty...

Tolik by chtělo se povědět
o tom ...
jak mámivé je čekání
na pár milých slov
Sladkobolno
co po duši rozlévá se...

I v srdci zaslechneš
ten dobře známý nápěv
biblické písně...
...starodávný...

Tolik by se chtělo
jen tak mít
pro sebe
alespoň jeden
náš vlastní den...

Projít se spolu životem
jen co noha nohu mine
Zvolna se míjet s časem
jak kdysi
kdy milovat
bývalo tak snadné...

Tolik by se chtělo
být jako kdysi...
když líbal jsem se poprvé
A jasmínový keř
kde objímal jsem
rozechvělé štěstí dívky
i s deštěm provoněl
...tu jímavou chvíli...

Tak nech si povídat
co vypovědět je tak složité
Slyšíš???
Ten déšť po oknech
mou sladkou strázeň
co svěříl jsem mu
svým nevtíravým rytmem
...svěřuje Ti...

Už dávno jistě víš
o čem vypovídá...