Můj dům - můj hrad
Můj dům - můj hrad
Krajinou snů projíždím
vzpomínky zlé již mizí
vysokou zeď kolem sebe zdím
jsem vám všem více cizí
Sama si můžu za svůj stav
co na tom že srdce je ryzí
nač zachovávám dobrý mrav
když na prázdno vždy vyzní
Teplo tvé já jsem odmítla
moje to chyba je stálá
zpět lepím jen úlomky zdiva
emoce se mnou zas mává
Zazdím se pevně za svou zdí
pohřbím se zaživa raději
tam nejlépe se mi sní
a neztrácím svou naději
Komentáře (17)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Je příjemné mít svůj svět, ale samota je zlá. Vyjdi ven a rozhlédni se...
28.10.2007 18:03:00 | Verule
Je příjemné mít svůj svět, ale samota je zlá. Vyjdi ven a rozhlédni se...
28.10.2007 18:02:00 | Verule
Je příjemné mít svůj svět, ale samota je zlá. Vyjdi ven a rozhlédni se...
28.10.2007 18:02:00 | Verule
Fujtajbl... někde zazděná...
co na tomhle tě láká??
Půjčím ti koště, jestli chceš...
vychutnej dráhy ptáka!!
Tam kdesi v modři blankytné
emoce deště klesnou...
až nad ně koště dolítne...
pak budeš sobě hvězdou!!!
24.10.2007 17:56:00 | Cecilka
Kouzla kouzlím,
hledám prince, co má tu odvahu,
zdolat jednu zeď,
a pak po okenní římse,
vloupat se ti do hradu.
Ne meč, ale lásku položit ti k nohám.
Ne loupit, ale darovat
Pak společně kameny zdi vrátit horám
a v prosluněné zahradě
tvou krásu malovat…
23.10.2007 18:44:00 | kouzelníček
Neuzavírej se světu...
nech si narůst křídla...
/kdykoli budeš chtít
můžeš vzlétnout.../
:)
23.10.2007 17:59:00 | Severka
zazdít nech se za živa
jen v lásky při objetí,
pak marně buší kladiva
zeď snů se nerozletí...
***
Jiří senior
23.10.2007 14:45:00 | j.c.
(naděje za zdí pomalu chřadnou a sny - ty přece potřebují prostor, aby se mohly rozletět...)básnička smutýnková, ale překrásná...
23.10.2007 11:35:00 | el viento
Nestrácaj žiadzu svoju,
všetky strukoviny,
hrach,fazuľu,šošovicu,
ba i sóju
A Ty si myslíš,
že sú to kydy
ale strukovina,
sú aj araašidy
23.10.2007 11:26:00 | džemo
Stavím si zdivo silnější
by nemohlo se zřítit
tam jedině jsem jistější
a slzy nemůže nikdo chytit
23.10.2007 11:07:00 | mamina
