Už sotva bije

Do duše dala jsem Ti nahlédnout,
viděl jsi i to zapadlé zákoutí,
neměla jsem k ní odemykat dveře,
chráněna zámkem se nehroutí.

Nebyla jsem připravena na Tebe,
když cestu mou jsi zkřížil,
aniž bych to chtěla, tak prostě
zvláštně ses mi do srdce vplížil.

Proč srdce mé však nejásá,
šťastným tlukotem mělo by znít,
však sotva bije, možná umírá,
asi měl bys z něj odejít...