Pavučina
Pavučina
Anotace: ... vystřeleno do kosmu :-)
Sbírka: Láskou svou...
Pavučina ze soli upletená,
klubíčko touhy vzhůru padá,
stojím tu zas zmatená,
kdo přijde další, srdce hádá.
Půlka srdce tam u tebe,
na čerstvém prašanu leží,
tak daleko až mě zebe,
a stále na něj sněží.
Ta druhá také není má,
pradávno už mi nepatří
a tak mě až závrať jímá,
kdo mi teď nové opatří?
Zamotaná v pavučině,
snů, toužení, slz a lásek,
utopená v života víně,
přibylo mi pár nových vrásek.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk25.10.2007 23:02:00 Daviran
Když je srdce v dví,
když na duši pouze chladný déšť padá.
Když se zdá, že ví,
že svou spřízněnou ruku již ti nedá.
Tehdy, kdy se zdá,
jak srdce chlad opřádá.
Nastává pro tě doba zlá
a v ústech chuť nedobrá.
Když slunce kamsi odešlo
a hustá tma nadešla.
když z rána již nevyšlo,
a poslední naděje odešla.
Však jednou opět slunce začne hřát,
duši zahřeje
a pocitům chvíle začne přát
a ožije naděje.
