Pod peřinou z vůní.

Otevřeným oknem
přinesl podzimní vítr
přikrývku
z poslední vůně růží.
Líbám tě
na obě tváře,
červenáš se
jakoby to bylo poprvé.
Víc a víc
propadají spojené rty
polibků zničující vášni.
Rozehraný klavírní koncert
pro čtyři ruce
graduje
v divoce smyslném finále.
Miluji tě.
Miluji tě,zpívají
touhou rozzářená srdce
árii nekonečné lásky
pod peřinou z vůní...
...Vítr otrhá
poslední květ růže
okvětní plátky na tělo
rty přikoval
ach ta vůně
rozlévá se po přikrývce
po pokoji
srdce vzklíčilo dravou prostotou
ano červenám se
těla pulzují staccato
slova zbytečná už jsou
ve slabikách spolu hovoří
světlušky očí nám posvítí
do pozemského ráje
Miluji tě
pod pokrývkou
posledních plátků
voňavých růží...