Rytíř

Muž v brnění potácí se lesem,
podle odění rytíř s modrým chocholcem.

Opírá se o meč, teď na zem si kleká.
Těžce oddychuje, ta zbroj je těžká.

Přilbice leštěná, hledí si zvedl.
Do korun stromů se zadíval a do trávy lehl.

Meč k prsům si přitiskl a pevně jej svíral.
Z levé ruky pak rukavici snímal
a z ní bílý kapesníček vyňal.

Podíval se na něj a do očí slzy mu vnikly.
„Má paní, proč přerušili jsme jen styky?“

Jeho ruka klesla, dech se krátil.
Bitvy přežil, však žal ho schvátil.

Leží tu rytíř, silný a statný,
čestný, chrabrý, ve válkách slavný,

Ve zbroji lesklé, leží tu v trávě.
Umírá z lásky, umírá za tě.