Podzimní nevěra

Jak šumění moře zní,

když listím procházím.

Jak křídla motýlů vypadá,

to listí, když opadá.

Stromy svá nahá těla,

napospas zimě odhalila.

A lidé ztrácí se v mlze,

já ve svých myšlenkách ztracená.

A ptám se sebe sama drze.

Proč sem ti nevěrná?

Zatím jen v mé hlavě,

ta nevěra přebývá,

a se mnou si hravě

stále dokola pohrává.

Bojím se toho,

(nebo snad ne?)

že se jednou z té hlavy dostane...