Těch pár vrásek na tvé staré tváři,
už nic nezabrání stárnutí,
spolu prošli jsme zemí, kde vládli lháři,
teď na nás už jen čeká společné usnutí.
Jeden z posledních polibků,
na tvoji tvář odvážím se dát,
půjdeme společně do nekonečných věků,
až teď, poprvé s tebou nechce se mi smát.
Proklínám prvý tento svět,
kdy slunce zažehlo nov,
nezbyl ani z růží poslední květ,
usínáme bez jediných společných slov.
Snad jen sbohem lásko má,
ty nekončící kráso dnešních dnů,
sbohem ty krásná, proradná,
poslední z našich společných skutků,
buď usnutí…
Poslední a společné…