Nedělní půlnoc

Skláním se nad stolem, noc začla čarovat
nepopsaný papír na něm, mě má asi varovat
cigareta ve tmě praská, při každém nádechu
jediný zvuk kontrující symfonii povzdechů

Chtěl jsem Ti napsat báseň, o tom jak jsi úžasná
celou by Tě vystihla a neslo jméno Překrásná
jenže čas ubíhá, v půlnočních hodinách
a všechny můzy jsou dnes, asi v jiných krajinách

Psal bych o Tvém úsměvu, o tom jak ho kradu potají
popsal bych všechny Tvé půvaby, jak už to básníci dělají
vzal bych Tě v té básni do míst, kde slova hladí
kde se tep zrychluje a dech se tají.
Napsal bych jsi zářící hvězda, spadlá z noční oblohy
jediné správné řešení, neřešitelné úlohy

Jsi harmonické spojení, krásy a ladných pohybů
jsi jediná krásná věta, v knize jinak plné omylů
jsi půvabný dotěk něhy, něhy v čirém skupenství
příjemné pohlazení, ve světě kde vládne šílenství