Stínohra

Anotace: Znáte takovej ten pocit, kdy víte, že je něco předem ztracený?

Sbírka: Ztreceno v minutě ticha

Moje prsty tančí mezi svícny,
Ty spíš s hlavou zvrácenou.
A cesty dělí osud nepřejícný,
co dal nám chvilku ztracenou.

Moje prsty hladí tvoje skráně,
Ty spíš v proudech prázdných slov.
A cesty slzí, probíjí se k ráně,
co dal svět vyrýt na náš rov.

Moje prsty kreslí černé stíny,
Ty spíš mezi střípky snění.
A cesty mizí pod nánosem viny,
co dal smích ukrýt v zapomnění.

Moje prsty běží po Tvé tváři,
Ty spíš v taktu s pomlkou.
A cesty mé teď končí v kalamáři,
co dal mi náš strach do rukou.