Blue eyes

Tenkrát

..

Byly krásné,
Jiskřivé,
Plné radosti,
Proto jsi mě okouzlil,
Právě tím,
Jak ses očima smál.

Při pohledu,
Mě mrazilo,
Ale zároveň hřálo.

Stačil jeden pohled
A já ztrácela půdu
Pod nohama.

Zamilovaná,
Ale jak ..
Strašně moc ..

Nemusel´s mluvit,
Stačily pohledy,
Nemusel´s nic,
Stačil pohled
A já všechno věděla.

..

Viděla jsem i blesky,
Když jsme se pohádaly,
Viděla jsem i smutno,
Když jsem nemohla být s Tebou .

Viděla jsem všechno,
Očima jsi mi říkal,
Co chceš,
Očima jsi mi dával,
To po čem jsem toužila.

..

Teď

..

a teď ..
žádný plamínky,
žádný blesky,
žádný smích,
žádný touha.

Jen ..

Modrá plocha,
S panenkou uprostřed,
S dlouhými,
Černými řasami.

Už nepoznám nic.

Nevím, co chceš,
Těmi pohledy říct,
Nejsou už určený pro mě,
Někdo se v nich teď vyznává.
Ví, co chceš,
Co chceš říct.

Oči jsou bránou do duše,
A tys mi tu bránu zavřel.
Hradby jsou vysoké
A já přes ně nevidím.
Vstup mám zakázaný,
Nejsem zvaný host.

Třeba jednou,
Budu moci být aspoň spojenec,
Kterému bránu otevřeš.

Teď jsem nepřítel,
Kterému pohled nevěnuješ.

Jenže ..

Nechci být nepřítel,
Chci být spojenec..

Tak mi bránu nezavírej,
Dovol mi pohlednout do tvých očí.

Prosím ..

Chci vidět zase Ty krásné blue eyes ..