Návyk

Mám na Tebe návyk, miláčku !
Co jsi pryč,
je mě půl.
Řídká si připadám,
jak mlha podzimní.
Ale chápu...
Všechno chápu.
Tebe nikdo neviní.
Jsi můj lék,
a já Tě brala moc.
Sama bez Tebe
ani jednu noc.
Předávkovala jsem se Tebou.
Je nutná léčba !
Ve dvou....?