Jen tak lehce si zešílet

Anotace: ...

Beze zbytku zatracená,
řítím se trychtýřem
svých temných snů...

Jedu domů plnou tramvají
lidi stojí
věci kolem se vlečou,
a já si
- v jiné dimenzi
v jiném čase
a snad i osobě
užívám věcí
- za které se stydím,
a kterých se děsím...

Může se člověk děsit s chutí ?
Touha mě láká a nutí
chci pálit mosty bez mrknutí.
Bořit hradby po setmění,
uboze hodna zavržení...

Jen tak lehce si zešílet,
poddat se vášni,
najít, co mi roky chybí.
Pouze den,
stačila by i noc,
škemrám aspoň o pár hodin,
možná 7 minut...?

Chci to udělat
- a pykat za to !
Nést trest i výčitky,
a pak se sama trápit.
Ale chci to stejně...

Kdo mi dá rozhřešení ?

Teď už jen zbývá,
aby chtěl i ON...