prosba
prosba
hustě na zem prší,
krev stéká mi s těla,
kdy konečně se vyřeší,
otázka co v uších mi zněla.
Jak postavit se všem těm klepům
a na kolena pod tíhou neklesnout,
jak přežít pořezaná od střepů
a z toho všeho nezblbnout.
Přijď podržet mě
a pomoz mi vstát,
přijď ošetřit mé srdce
i pořezané tělo,
a řekni mi konečně,
že mě máš rád,
aby se mi žíti chtělo.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Půjčím ti koště,
ježibabí, chceš?
S tím až nad mraky,
nad déšť se nadneseš...
pak uvidíš vše z nadhledu...
a usměješ se... díky tomu pohledu...
:o)
a to zavonění mátový,
přiznám se, taky schvaluji... ;o))
06.11.2007 14:02:00 | Cecilka
Chytni se, tady je ruka,
ruka přítele.
Teď, když ti i srdce puká
bude u tebe.
Otře bláto z tvého těla,
z vlasů i tvé tváře
a kdyby jsi trochu chtěla,
dá ti trochu záře.
Teď si lehni, přikreje tě
svaří trochu máty
srdcem svým pak zahřeje tě
s laskavostí táty.
06.11.2007 12:53:00 | temny.bard
