Anotace: Verunce z hluboké lásky a úcty...
Tvá hvězdná běl, ó Bohyně
Zádušní půvab živých tvých vnad
A žár jenž doutná ti v pleti, ten hlad
Mne mámí, v rouše když zjeví se Evině
Tvá hvězdná běl, ó Bohyně
Tvá luny líc, bledost tvá, anděli
Bezchybná ukrutnost krásy těch odstínů
Jako když Monet svým nehybným leknínům
Bělost vlil potichou špitálských postelí
Tvá luny líc, bledost tvá, anděli