Vzpomínám

Anotace: Není to sice nic moc, ale doufám, že se to bude líbit...;-))

Vzpomínám si na pach tvé kůže,
vzpomínám si jak kvetly ty růže,
cos přinesl mi je tenkrát.

Ten velký puget růží
od rosy vlhký ještě byl,
přišel jsi tenkrát tak brzy,
jen abys mne políbil.

Tenkrát tak cizí.
Dnes blízcí jsme si víc,
jak nos a líc.

Vzpomínám na náš první polibek,
vzpomínám na své první ano,
mám plnou hlavu vzpomínek,
a v nich se uschovalo i to jaro…

Jaro, v němž jsme byly jen my dva,
plné vůně, hemžení a křiku,
byly to chvíle, kdy se prolomila ledová kra;
zamilovala jsme se do tebe v mžiku.

Vzpomínky jsou dosud živé.
vzpomínám i na chvíle,
kdy byli jsme spolu sami,
spolu sami ve mlýně.

Leželi jsme tam v seně,
hladili se, mazlili,
milovali se prvně,
po těle se hladili.

Mluvili jsme o lásce,
jak o něčem vzdáleném.
Dnes můžu říct,
že poznala jsem lásku.

A zavinil to on,
ten krásný kluk,
co tenkrát přinesl mi růže;
to jen on za tu lásku může.

Byly to nádherné chvíle,
bohužel už byly.
Jakoby čas uběhl míle,
teď jen kousky ze života zbyly.

Ty chvíle už jsou vzdálené
vzpomínám na ně však s láskou.
Bylo to všechno nádherné;
Byli jsme propojeni páskou.

Byla to páska lásky,
co držela nás spolu,
v radosti i bolu.

Někdy si v duchu představuji,
jak držels mě v náruči své,
jak líbal jsi mé ouško.
Miluji tě lásko.
Šeptals mi něžně vyznání své.

Milovali jsme se,
jako nikdo kolem nás.
Milovali jsme se,
však říká to minulý čas.

Po dlouhých letech spolu strávených,
jsi prostě jen tak odešel.
Neřekl byť pouhé sbohem.
S tebou odešla i moje láska.

Byla jsem jako bys mě kamenem uhodil do hlavy.
Otupělá, bez lásky.
Pak jednou mi přišla krátká esemeska:
,,Miluji tě, ale musel jsem tě opustit."

Nechápala jsem, jak člověk milující
může tohle udělat.
Ale pochopila jsem,
že se to muselo někdy stát.

Noc co noc jsem plakala,
jen kvůli tobě.
A ve snu vzpomínala,
jak hodili jsme se k sobě.

Proč jen existuje láska, která bolí?
Ptám se, nevím, jak dál.
Jsem jak moučník posypaný solí,
slabá a bezmocná, dívám se v dál.

Kdyby to jen šlo
a my někdy setkali,
řeknu ti, co řekla bych i teď:
,,Miluji tě, proto si klidně leť!"