Chlapa a oheň
už nepůjčuji
vrátili se mi
až na troud vyhořelí
a já to teplo
k životu
nutně potřebuji
když mocí Salamandrů
střežit krb
neumím
Zbyly mi
jen zkřehlé dlaně
(tou ledovou větou)
i slzy zamrzly
pod studeným pohledem
když
zažehnout jiskry
ve vyhaslých očích
už neumím
Jen
v záhybech vzpomínek
plamínek touhy
dohořívá
( i srdce mi nastydlo)
teď v náručí
mě zas
pevně a drze svírá
svou mrazivou
nahotou
samota
víš
bez tebe žít
já neumím
moc krásné...sama jsi oheň,a svojí básní jsi totu pěkně rozpálila...
lamiela
23.01.2008 14:44:00 | lamiela
Nikdy jsem nechtěl být půjčený
a mít cit k tobě uzamčený,
Srdce jak po jízdě na divokých saních?
Nebraň se lásce, mám oheň v dlaních!
19.11.2007 12:17:00 | temny.bard