Anotace: Muži....
Jaké to je, být prokletá,
To dobře vím.
Mým prokletím jsou muži,
O kterých již nesním.
Jejich cit něžný,
Jež není běžný,
Stále trvá –
Nejsem prvá.
Ti, od kterých odtrhla jsem
Nit v mé touze,
Nit v mé lásce,stále v životě mém sní –
Já to známa já to vím.
Nezbavím se prokletí,
Které kolem prokletí –
Nechápu tu motivaci,
Vášeň, lásku, tu relaci...
Ve které své zprávy píší,
Pár slov, na která hned slyší.
Toužila jsem,
Je to dávno,
Nyní však –
Již každé ráno,
Cítím, co jsem od nich chtěla…
Láska naplněná, celá,
Jak náhle se objevila,
Tak mé touhy zarazila.
14.11.2007 21:33:00 Pišák
Je to těžké,
tahle slova
smysl mají,
stávají se znova.
Muži nejsou to co chceme
ale sami se stejně neobejdeme.
14.11.2007 14:04:00 Veríssek
Znovu si to přečti, myslím, že ses v druhém odstavci překlepla, jinak pěkná básnička, každý je nějak prokletý, někdo to bere jako zlo a jiný za to může být i rád