Podivné přátelství

Anotace: O jedné osobě a mém vztahu k ní...

Jak bolavé bylo srdce mé,
plné jizev a šrámů,
doposud žijící zastřené
oponou z lží a klamů.

Neschopna snad citu nikdy víc,
nočním prázdnem procházím,
svůj zrak obracím na měsíc,
a zde Tě, Lásko, nacházím.

Nemiluji, však v mysli Tě mám,
od prvního setkání,
polibky vzduchem Ti posílám,
neb tryznu mou zahání.

Jsem v Tobě přespříliš ztracena,
v činech Tvých se nevyznám,
a slovy pouhými zmocněna,
v nemilost Tvou propadám.

Jsi snem a snem asi zůstaneš,
přeludem v krajině času,
lásku i přátelství zastaneš,
smích i slzy i krásu.