Pozdě...
v nekonečném času
líbám tvojí řasu
... která mi spadla do dlaní
s tou poslední slzou
která patřila mně
Brzy...
jsem to vzdala
divoce se smála
... jen ze strachu
s tím posledním slovem
které patřilo mně
Ptáš se
... proč jsem v Tebe nevěřila
ale já věřila
... jen v sebe ne ...
možná bys to dokázal i sám
.. urvat trochu štěstí pro nás oba
kde roste tohle štěstí?
18.11.2007 15:33:00 | Trdlo