Žiletka

Anotace: Sice sem tu básničku nenapsala já,ale strašně se mi líbí...

Hlavu má zvrácenou, zmáčené vlasy,
za dveřmi slyší ty zmatené hlasy.
Je pozdě zpytat, jí prosit a křičet,
teď už vám nezbude jen nad hrobem brečet!!
Vzala si poslední kapičku života,
nad jejím tělem se světýlko mihotá.
Nechala po sobě poslední psaní,
je hrozně nešťastná ,pohleďte na ní!!
V listě ,co nechala, bylo jen psáno,
to , co se stalo, prý bylo už dáno.
Strašně se trápila, nemohla dál,
někdo jí naději a štěstí vzal.
Ten, kdo to způsobil vůbec nic netuší,
sladce si usíná ,spánek nic neruší.
Ona je v rakvi, má na prsou hlínu.
Kdo za to může?? Kdo nese vinu??
Byla tak šťastná, když prvně ho spatřila,
studená žiletka, všecko to skončila.
Řekl, že lásku jí nemůže dát,
pokaždé přišel si na chvíli hrát.
Vždycky když odešel v slzách se topila,
když cítila samotu, tak vínem se opila.
Pro mě je hrdinkou, vzdala se života,
to já jsem srab a ničí mě samota...