Tak si mě najdi
a poskládej..
Mám různé
barvy,
chutě,
vůně..
Jako když poznává slůně
matky Země lůně..
Sjednoť své názory
navzdory postřehům jiných,
tak Tě chci mít,
vidět,
cítit /v mé blízkosti/
už nikdy nepustit..
Prosím,
snaž se mi odpustit..
Projdi se po hladině vodní,
vodníkovi se vyhni..
Skákej po noze té
/a zase druhé/
Vyskoč
/poskoč/
nohy k nebi zdvihni,
v kříži se prohni..
No tak,
lásko,
nenech už se prosit**
Je to hezké. Nejsem vyznavačem básní o lásce, ale když se to umí napsat, tak se líbí...:-)
19.11.2007 19:57:00 | Vladimír P.
Ale trvá to dlouho, než se přejde přes překážky, což? :)
Hezká, moc se mi líbí
19.11.2007 10:23:00 | Anewue