...***...

Anotace: moc to bolí, víš?...asi sotva, když pro Tebe to nic neznamená...

Prý Beautiful day...
Bono měl asi víc štěstí, než já.
Byl to "jen" polibek, však mně víc se to zdá,
zpět si ho měj.

Ne, už se mě nikdy nedotýkej,
srdce mé nech navěky spát!
Je to těžké, pořád si takhle lhát,
ale co dělat...Pěkně jsi zamotal děj.

Zamotal jsi mi hlavu a když jsem s Tebou,
svět vzdáleným se jeví,
sny se plní a mě žít baví.
Jen do chvíle, kdy zlomíš mě tvrdou ranou.

Ani za tisíc let sebedelších ,
nechci zapomenout na nic z Tebe
a i když to bolí a duše mě zebe,
miluji Tě, můj andílku s krásou v očích.

Tři exponáty do sbírky osamělých polibků
jsi mi věnoval, ale já nerada dlužím.
Dovol mi vrátit je, i úrok ráda složím.
Můj bankéři se štěstím, posled já žádám úvěr pár dotyků...

...pár opuštěných doteků Tvých dlaní,
pár smrtících spojení našich rtů,
jednou andělské pousmání
a společně vklouznout do říše mých snů.
Navždy...ale až po setmění.
Jen tehdy spánek splní mi to přání...