Lehce šílená
Lehce šílená
Lehce šílená...
natěračka depresí
štětec s bělobou v pozoru.
Sbírá pohledy očí,
co směřují nahoru.
Houbička molitanová,
co nasává Tvá slova.
Rohožka na smetí,
žebračka doteků těla,
bolavou obětí,
hladová věčně celá.
Beze zbytku zmařená,
s nadějí vykrvácí,
rozdírá si kolena,
vládu nad sebou ztrácí.
Uvězněná na léta,
cela, co si přála,
vytržená ze světa,
kde v zahradě si hrála.
Tolik plna bolesti,
zradou poražena,
vrhá se dolů z propasti,
alespoň zemřít
jako žena.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
...kdybych si byl jist,že je to pouze báseň řeknu "skvělé" ...jinak je to k zamyšlení a s komentářem opatrně ...
22.11.2007 20:40:00 | WhiteSkull
Spare, co k temu napsat ... obsahově je to moc hezky napsané, ale pro mne tak nějak smutné ...
22.11.2007 16:43:00 | NikitaNikaT.
Já mám jinou předtavu jak umřít jako žena:-)Jo,jo jedině tak bych chtěla umřít...
21.11.2007 09:08:00 | simsa
Ne, chlapi ne...ty mám ráda:-).
Za to si můžu sama,
že jsem Chlapa nesehnala
- a že když jsem vybírala,
tak omylem jsem vedle sáhla.
20.11.2007 13:46:00 | spare
