Svět bez tebe nevnímám

Anotace: Svět bez člověka, kterému jste srdce dali, je černý jako noc a chladný jako led.

Pod povrchem skleněným,
pod štítem ze skály,
a vším tím věděním,
lásky plody dozrály.

Sebral jsem jeden
a nabídl druhý,
chutnal mi medem
a barvami duhy.

Spolkl jsem kousek,
a oči mé prozřely,
hromady trosek
nárazem zmizely.

Růžová zahalila svět,
a vůní tou volajíc,
růže svůj otevřela květ,
na nic se neptajíc.

Růží se moje srdce stalo,
a než by se nadálo,
láskou tvou pookřálo
a jen pro tebe se otevřelo...

Čekám tu, sedím sám,
svět bez tebe nevnímám...