O co si řekly mé rty

Podíval ses mi do očí.
Jen tak letmo.
Ve stylu:
"Ty jsi tu taky? Jsem si nevšim..."
Na ten letmý pohled jsem čekala.
Na tebe. Či mnohem víc?
V očích slovo "doufám".
(Vím o něm. Bývá tam často.)

"Věnuj mi polibek..."
Vypadlo ze mě. V srdci bylo víc.
Třeba: "A trochu lásky by nebylo?"
Naklonil ses. Něžně políbil.
S nádechem nekonečna,
jak to umíš jen ty...

Naše pohledy se vzdálily.
Dostala jsem, co jsem chtěla.
Ale lásku ne.Ani trochu jsi mi nedal.
Proč taky, o té řeč nebyla.

Příště na to půjdu jinak...