Ledová ústa pootevřeně dýchají,
avšak mnoho dechu, již nemají.
Je slyšet pomalý a težký dech ledový;
zdá se, že ty ústa za chvíli už nic nepoví.
Neměly před pár dny tolik slovy plýtvat,
neměly se radši vůbec ozývat.
Teď však pozdě je na slzy;
lásko promiň, ale ani mě to nemrzí.
Důvody proč Tvé rty umlčuji znáš už,
tak neplač, jsi přece muž!
Vidím na Tobě, že smrt bolí. Asi.
Ó jak krutí jsme my vrazi!
Však tvá ústa byla krutější,
teď o to budou němější.
Má lásko, miluji Tě.
A proto odstřihuji Tvoje života nitě.
Ledová ústa vydechla naposledy,
oči se proměnily ve dv studené ledy.
Jak smutná je smrt těch, co milovali.
Ještě však smutnější těch, co krutě promlouvali...