Visím na Tvých rtech
jako Ty na oltáři,
v nevinných úsměvech
nám oči krásně září.
Miluji, jak jsi roztržitý
a pleteš slova v krásný zvuk,
pod kůží jsi mi vrytý,
v myšlenkách, duší stále kluk.
Bílý vlas padá z hlavy,
z pokleku těžce vstáváš,
Tvojí přítomnost slavím,
tolik mi toho dáváš.
I když bych někdy chtěla,
ochutnat z Tvého těla.
Už slyším Tvoji odpověď:
"je mezi námi mnoho let".
Tak to je síla. S láskou je to zvláštní, nezná hranice ani mezi národnostmi, věkové ani..., ani bych to už ani nepitval:-) Je prostě svá a neustále nám kecá do života a to je dobře.
Báseň se mi moc líbí, 1*
25.11.2007 20:33:00 | Dračičák