Le soleil pour toi

Dnes v půl sedmé
Se ráno nebývale dychtivě opřelo do mých spánků
A já s očima ještě ve snových tmách
Rozespale vystrčil ruku z okna a sítkem na čaj
Vylovil z olověných pentlí mlhy
Dvacet deka slunce
V ten mžik jsem si vzpomněl na Boulevard de Capucins
A na to jak asi voněla Paříž v roce 1874
A na to jak hebké jsou tvé ruce

Pár horkých zrnek jsem si dal do kapsy
Aby mě hřála až se půjdeme
S psiskem nadýchat zimy
Poslechnout si
Jestli i dnes sníh křupe jako z Ladových obrázků

A zbytek nechal pro tebe
Aby tě hřál, než se vrátíme domů
A polibkem a veselým štěknutím
Ti odhalíme nový den..