Bez not a bez naděje

vyměnila bych tě jen za pár zrnek černý kávy
ale
když spadalo listí
a odkvetly květiny
to ty jsi mě přeci tahal za rukávy

*

včera jsme zhasli ty poslední světla
/vzdali se pohledu na nás dva/
a od včerejšího večera
se nestalo nic
jen věrně a něžně
/jak slova se vkládají do pera/
padá mi do kapes
padá tma

objali mě cizí oči
vzali mě pod víčka a já objala je též
jestli jsi zkoušel sobě si vyprávět
mě svoje pohádky
mě už je nenalžeš

vyměnila bych tě a ty bys mě vyměnil stejně tak
za jedno cigáro z dívčích prstů
a možná i za míň
než je ticho
možná že za míň než za pozdrav

tak asi
nemáme víc než měli jsme dřív
káva už došla a ani ona už tu není
bejvává pozdě
v poledne vyspávat
a k večeru čekat na rozednění