Potápějící se bárka...

Každý máme svou
bárku zázraků,
plujem si tak tmou,
do různých světů.

Ve dně mé však díra jest,
vezmi mě Ty na tu Tvou.
Pro mě by to byla čest
s tebou na palubě plout.

Naloď mě do bárky své,
spolu ve svět poplujem.
Opřu se o rámě Tvé,
náš svět spolu dobyjem.

Bude patřit jenom nám,
náš svět utajený,
poplujem, nevíme kam,
avšak jiné cesty není.