Anotace: Trpíme nejhůře, vydržíme nejvíce, vytěžíme z naší bolesti ještě více... Nevěříte? Tak čtěte! Nejen moje básně, ale básně těch, co se tu zpovídají ze svých zážitků...
Churavý zoufalý člověče
Dívám se na tebe a chce se mi řvát
Život ti brzy uteče
A ty se trápíš beznadějí
Koho a proč vlastně milovat?
Strávíš svůj život naříkáním
Zatímco hodiny tikají
A ani tyhle chvíle
nebudeš moct vrátit zpět
Ubohý zklamaný človíčku
Přečti si další bolestnou básničku
A až své slzy nebudeš moct zastavit
Vstaň už konečně
Nauč se zas žít
Nevrátíš, co bylo, nezměníš nic
Cos neřekl tenkrát, nemůžeš už říct
Tak napiš svoji zpověď na papír
A pak běž dál
Vždyť ještě mnoho chvil
čeká tě na téhle cestě klikaté
Nech bolest za sebou
Další čeká tě...
... to dílko je tak surově pravdivé ...tak banální vyřčení až se mi z toho chce řvát ... nezbývá než souhlasit, každá bolístka nás dělá silnějšími a silnějšími ...
02.12.2007 23:31:00 | vapiti
máš pravdu,kterou my pro svou bolest nevidíme,necítíme,nechceme přijmout. Ale chceme uvěřit! Diky za ty verše.
02.12.2007 12:15:00 | lupínek