Anotace: ...
V zrcadlech kaluží
viselo zamračené nebe.
Smutně koukalo na
svět pod sebou.
Svět pravdy a čistoty...
Louka posetá květinamy
byla zahalena chladnou zimou.
Křehké poupě uprostřed,
uzavřené a ztracené
ve světě dnešního dne.
Ve světě dobra a upřímnosti...
Poupátko uzamčené, samotné,
zkoušené, obdivované, srdcehodné...
Věčné nebe pozorovalo
svět pod sebou.
Svět lásky a oddanosti...
Pravdy a upřímnosti,
nebude nikdy dosti,
však závisti a zlosti,
najíme se do sytosti.
Nedá se nic dělat :-(
03.12.2007 13:42:00 | Dračičák
to poupe neni dycky a ne vzdy vydrzi... ale vim, ze prijde jaro...:) svety oddanosti a lasky jsou krasne, ale boli.. vid? k pravde a cistote nas nuti jen a jen laska...
povedena...;)
03.12.2007 12:16:00 | Kláárchen...