Kroky

Tichý rádce
hlas srdce
slepý zrádce
drží mě v nervozitě

Jdu k tobě,
vzrušení mi žene kroky.
Jak se blížíme k sobě,
pozoruji tvé křivky...
Ach to je tělo,
má, co by každé mít mělo.

Jsme u sebe,
co teď? Zase nervozita zrádce!
S nervozitou pryč do nebe,
Už to půjde lehce.

Nejdřív letmé dotyky,
pak ruce na boky,
svetr, co nás schová
a nežné slova:

"Zahalím nás do lásky svetru,
pak tě políbím"...
a z růže okvetní lístky
rotují kolem nás ve větru
a já v tu chvíli vím,
že pro mě není jiné dívky.