Tvou duši

Tvou duši rozsypanou do kousků
snídám Tě z mokrých ubrousků
tvou vůni z kůry smutných stromů
po kouscích nesu si zas domů

barvy všech opadaných listů podzima
žalují světlu, už není má
ztracený obraz na sklo mráz
hledá se těžko, ztrácí snáz

hořící démant, studený prach
kdo objetí a kde je vrah
já nezabil a ty jsi mě vzbudila
něco se končí, něco se začíná

tvá vůně paprsky do světla
kam jsi mi lásko ulétla