Kluk, Kterého Jsi Vždycky Znala
Kluk, Kterého Jsi Vždycky Znala
Spadla jsi k zemi, samozřejmě, a pak
jsi vstala, samozřejmě, a začala od začátku.
Zapomněla jsi mé jméno, samozřejmě,
pak jsi si vzpomněla na tu chvilku.
docela těžké je vzpomínat
na tu listopadovou mýlku.
Díváš se k zemi, znovu, a pak
se díváš skrze mě do dáli.
Ležíme spolu, znovu,
na dece, na louce v jeteli.
Ten kluk, kterého si vždycky znala,
hádám, že jsi mě nepoznala,
já myslel, že ještě jsme nedospěli.
Myslel jsem, že dnes je ten den,
a ty se ke mně brzo vrátíš.
Tím nejchladnějším oceánem
moje srdce neuhasíš.
Každý odborník na lásku říká,
že právě tak to chodí.
Ale jestli je na mě něco dobrého,
tak jsem jediný, kdo to ví.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Pokazde tam kde neco konci, neco jeste krasnejsiho muze zacinat. Citim ze jsi clovek ktery veri v lasku trvalou a stalou, tak bud nadale ve vetru pevnou skalou.
12.02.2008 00:57:00 | carodejka
Velmi myšlenková, hluboká a citová básenka, pro mne smutná a lítostivá ... nevím, ale proč ... zamyslela jsem se a cosi si vybavila. Dobré obraty. ST za napsání a myšlenku.
03.02.2008 01:44:00 | NikitaNikaT.
Ten den měl být dnes
kdy láska se zas vrátí
na své dopělosti prahu,
tak čekám, den se krátí,
mávat měl bych pro výstrahu
by čas dospělost neodnes
***
Jiří s.
12.12.2007 18:39:00 | j.c.
