Návštěvnost
Už je to rutina psát furt jen o tobě...
Už je to rutina psát furt jen o tobě...
Anotace: Víš co? Asi se rozbrečím....
Doufám, že zmizíš mi
ze života
a všechno bude
jako dřív...
Když už
/konečně/
přijde ten sladký
mlžný opar
jsi tu zas
a po jednom
/ahoj/
už vím, že
nic nebude
jako dřív...
Chci ti vzít
sílu slov
a pohledů
i když vím,
že to nesvedu..
Že ty tu budeš
vždycky
pro smích
/pro chemické vzorce/
i pro pláč.
Nesnáším tě, víš to vůbec?
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskNeplač popelko...
27.12.2007 13:19:00 | Pišák
mm, tak tohle znám... A když se ti pak zdá, že jsi už na něho zapomněla... Znova se to vynoří. :/ Nejúčinnější je nová láska. :(
26.12.2007 17:22:00 | Walentine
ale to není tak jednoduchý, já jsem braz protichůdnosti, vím jaký to je. chce to mít trochu pochopení a ne jen někoho hnád vpřed...
26.12.2007 14:20:00 | Já Esther Ruth
ale to není tak jednoduchý, já jsem obraz protichůdnosti, vím jaký to je. chce to mít trochu pochopení a ne jen někoho hnát vpřed...
26.12.2007 14:20:00 | Já Esther Ruth
Že se s tím tedy pořád zahazuješ...když už chci s něčím skončit, nesmím se k tomu vracet, protože je to minulost a pro mě už ta minulost neexistuje, je pryč!
26.12.2007 11:51:00 | Chancer