Tolik lásky, tolik smíchu,
tolik něhy, tolik citů.
Venku prší, v duši jas,
chci byt s Tebou zas a zas.
Venku prší, v duši ráj
a ty Lásko věčně hraj.
Hraj tu píseň srdcí dvou,
vyžeň z myslí každý bol.
Není bílá, není černá,
Láska, ta je stále stejná.
Teplá, krásná, hřejivá,
v našich srdcích přebývá.
Nepůjde už o dům dále,
bude s námi žíti stále.
Kdybych byla tvoje slečna, tahle básnička by mě moc potěšila a někam bych si ji napsala, byla by to pro mě nejhezčí básnička na světě. Ale já jsem jen člověk, který tě nezná, a tak říkám - neoriginální omýlačka bez hlubší myšlenky
27.01.2006 23:44:00 | Odváté zrnko popela