Milenec s hadíma očima...

Anotace: člověk mého srdce... a nechápu to vůbec mozkem.. tady přemýšlí jen srdce...

Dívám se do tvých očí.
Plene z nich zvláštní síla.
Jako, když had se stočí
a pohltí kořist,i když ještě žila.

Oči svítí zeleným zvláštním svitem.
Jsou plné touhy a lásky k moci.
Vždy úspěch a síla byla tvým cílem.
Proč nechceš nikdy pomoci?

Proč stále tlumíš svědomí -
dobře ti radí.
Bojím se, že spadneš do bezvědomí,
až tě tvá vůle jednou zradí.

Nelži mne ani sobě,
vždyť já tě mám ráda i s tvými nedokonalostmi
Chci zase být blízko k tobě..
Znovu projít všemi radostmi.

Nikdy nezapomenu , že mne miluješ
jsme jedno tělo a jedna duše
tak řekni mi proč si ubližuješ,
ale řekni to jen tiše..

Ty jediný víš co potřebuji, co chci,
tak přijď ať se stane zázrak a já ti třeba odpustím
Chci zase prožít ty báječné noci..
Chci zase zářit štěstím…

Mám ráda, když si se mnou..
Ráda se přimykám k tvému srdci.
Však chci být jedinou
a znova věřit ti chci..

Zasloužíš si však moji důvěru?
Nezklameš moji víru a lásku?
Nechci se propadat do hlubin sváru
a cítit tu nekonečnou dálku…