Obrysy
Obrysy
Anotace: už tak dva roky... téměř vše o jednom člověku... někdy mě to děsí... někdy mě děsí on...
Pojď si do mě lehnout
cítím se
třeskutě
v okovech zakousnou
se mi do holení
ti psi ukamenovaní
Po týdenních narozeninách
cítím se
zpráskaně
v okovech jako
dlouhonozí psi chrti
s hlavou u kolen
Jak vrávorá
cítím se špatně
vmotaná do svých upřímných
lží mám sil
napospas
pro krále ztracených časů
a kolik věží nekonečna
mě rozsvítí do mlhavých dálek
Upřeným pohledem
na nohy v trávě
s vůní hlíny a příběhu
Pak sedneme si naproti sobě
dvě sochy z bílého kamene
nebo jen otisky na skle
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Můžu se na něco zeptat? Nejsi náhodou panenka, která snáší bolest absurdity víc než krvavé dotyky na těle? :)
...
Jóó, básně jsou pořád stejné, občas se zablyští nějaká ta unikátnost. Ale tohle je pro mě nějakým způsobem.. dost .. masakroidní.. :D TIP až do Hradce KráLOVE :)
04.01.2008 22:32:00 | Trapné děťátko
a este sem chteL napsat ze ty tvý básnicky sou takový az magicky dojemný.. proste je to poezyje.. je to tvý_ a je to krásný! piš urco dál a dál, a taky preju at se ti v zivote daří:)
03.01.2008 22:41:00 | china white
tyjo promin, dlouho sem taj uz nebyl, pac taky nemam nejlepší období:/ a skoro nepíšu, jen tedka samý blbý věci.. mno ale chci říct ze sem za tvý komentáře moc vděčnej:) ale jako fagt!- cloveka to potěší. jo toho pismaka neznám- mrknu se na to;)
03.01.2008 22:34:00 | china white
